Stanislav Novotný se ptá Martina Kollera jak blízko jsme k válečnému konfliktu v Evropě
Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Video:
Dobrý den, Vážení diváci! Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyčetl Rusku, že na svém území v blízkosti hranic s Ukrajinou koncentruje vojenské síly. Stoltenberg dále pravil, že tato koncentrace prý nebyla ničím vyprovokována, je nepochopitelná a zvyšuje riziko nesprávného vyhodnocení situace. To už je v překladu zjevná hrozba horkým konfliktem. Do toho ukrajinský prezident Zelenskyj, jehož popularita u voličů strmě padá a on se tak snaží odvrátit pozornost od své vlastní politické neschopnosti, dokonce tvrdí, že Rusko připravuje skrze oligarchu Achmetova na Ukrajině převrat. Na druhou stranu Rusko si stěžuje na narůstající přítomnost jednotek NATO, od Pobaltí až po Černé moře, na jejich provokativní vojenská cvičení a na dodávky amerických zbraní právě Ukrajině. Co se však ve skutečnosti reálně vojensky odehrává v blízkosti evropské hranice Ruské federace? Na tuto a další související otázky nám odpoví vojenský analytik a expert na armádní techniku Martin Koller. Jsou Rusové v pohotovosti opravdu neprávem nebo naopak, vojensko-politické nastavení zemí v regionu je takové, že de facto stupňuje napětí a pod taktovkou NATO, což je dnes, dá se říct, nástroj politiky Spojených států, se snaží zatáhnout Rusko do konfliktu?
Martin Koller (vojenský analytik, diplomat)
Situace je následující: Především na Ukrajině probíhá už šestý rok občanská válka. Ta občanská válka je na hranicích Ruska a je naprosto logické, že si každý hlídá pořádek, aby se mu občanská válka nepřevalila přes hranice. Dále je tu fakt, že Ukrajina de facto vypověděla Minské dohody, přičemž jak Evropská unie, tak NATO neustále peskují Putina, že on je porušuje. Ukrajinské ozbrojené síly vstupují do prostoru, který by měl být kolem Doněcka a Luhanska demilitarizován. Můžeme v podstatě mluvit o vojenské agresi. Dobře, mohli bychom si teoreticky představit, že se jedná o vnitroukrajinský konflikt, ale to není pravda, protože se především jedná o ruskojazyčnou enklávu. To je první věc.
A druhá věc:
řada občanů této doněcké a luhanské enklávy má ruské občanství, takže tady je angažovanost Ruska zcela logická. Když k tomu přidáme další realitu, tzn. různá společná vojenská cvičení jako fingovaný nálet bombardérů, amerického B-1 ve spolupráci s ukrajinskými stíhačkami, jako přelety německých bezpilotních letounů nad Krymem atd., je logické, že žádný rozumný a zodpovědný politik nenechá odkryté hranice. A když se podíváme na délku hranic a vycházíme tedy z počtu případných služeb a z počtu techniky, tak tomu odpovídá i to množství vojáků. Vždyť si můžeme uvědomit, že třeba naše armáda by nedokázala pokrýt hranice ani tak, aby zajistila něco, co kdysi dělala pohraniční stráž.
Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Takže se dá říct, že černý Petr je vlastně na straně Západu, ten se ale pochopitelně snaží svou rétorikou tvrdit, že to je ruský problém.
Martin Koller (vojenský analytik, diplomat)
To je klasika. Pokrytectví, řekl bych, je základ politiky posledních desítek let. Pod různými tématy dobra se páše zlo. Ten, kdo je mírumilovný, se označuje za agresora a naopak. Já bych řekl, že to už je úplný standard.
Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Máme zhruba nějaký přehled, kdo všechno je dnes rozmístěn v pásu mezi hranicemi Evropské unie a ruskou hranicí?
Martin Koller (vojenský analytik, diplomat)
Můžeme začít Norskem, když to vezmeme na severu, tam jsou i sklady americké výzbroje. Pak tady máme takzvaně neutrální státy, což je Švédsko a Finsko. Jenomže si musíme připomenout jeden základní fakt, a to je smlouva NATO a EU, která udělala z Evropské unie podřízenou součást NATO, no a tím pádem se i neutrální státy staly, de facto, nikoliv de iure, státy NATO. Takže máme další dva státy NATO. Plus Rakousko, to je vlastně taky stát NATO. Jediný neutrální stát, opravdu neutrální v Evropě, je Švýcarsko.
Když začneme od toho Norska, pak můžeme pokračovat: pobaltské státy, pak je tady Polsko se svými ambicemi, nepřátelská Ukrajina, skončíme v Rumunsku a už jsme u břehu Středozemního moře, tam kouká přes vodu Turecko, i když mám dojem, že Turecko je nakonec nejmenší problém. Když přes to moře přeplujeme, dorazíme na hranici Gruzie, což je další nepřátelský stát. Takže Rusko je de facto obklíčeno obloukem nepřátelských zemí, které jsou více či méně, téměř skoro všechny členskými státy NATO a Evropské unie, což je dnes v zásadě totéž.
Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií)
Mělo by vůbec nějakou logiku, aby Rusové sami chtěli vyvolat konflikt na hranici států NATO a Evropské unie? Dávalo by to nějaký smysl?
Martin Koller (vojenský analytik, diplomat)
Smysl to nemá, protože Rusko vzhledem k počtu obyvatel, postavitelnému počtu a udržitelnému počtu armády nemá z vojenského hlediska možnost porazit NATO. Rusko má 146 miliónů obyvatel, zatímco…
Zdroj: Youtube, O čem se mlčí
