Český politológ, bývalý diplomat, exriaditeľ Ústavu mezinárodních vztahů, bývalý námestník ministra zahraničných vecí ČR a expert na zahraničné vzťahy Prof. Ing. Petr Drulák, Ph.D. v rozhovore s moderátorkou a bývalou českou europoslankyňou Janou Bobošíkovou o aktuálnej situácii odhalil aj desivé pozadi toho, ako ho vyhadzovali z práce za jeho názory a spochybňovanie oficiálnej verzie okolností výbuchu v muničných skladoch vo Vrběticiach.

Profesor Petr Drulák, někdejší velvyslanec ČR ve Francii, popsal, co si zažil od mocných. Začalo to exprezidentem Zemanem, který podle Druláka provedl něco, co se v české diplomacii před jeho zásahem moc nedělo. Podruhé prý tvrdě narazil, když jako akademický pracovník Ústavu mezinárodních vztahů zpochybnil oficiální verzi kauzy Vrbětice. A zásadní zlom nastal, když prezentoval svůj pohled na válku na Ukrajině a upozorňoval na to, co se dělo v roce 2014 na Majdanu i na tzv. Bidenův klan.

Stejně jako v roce 2023 se i v roce 2024 přihlásila o slovo publicistka Jana Bobošíková se svým internetovým pořadem Aby bylo jasno. Na počátku nového roku si k diskusi pozvala bývalého náměstka na ministerstvu zahraničí a bývalého velvyslance ve Francii Petra Druláka. Představila ho jako muže, jenž byl ostrakizován, nebo také „vyakčněn“ z veřejného prostoru. Všechno prý začalo tlakem exprezidenta Miloše Zemana a pokračovalo to až k ministerstvu zahraničí.„Náš host byl z veřejného prostu vyakčněn nejen kvůli svým názorům a odborným postojům, ale také proto, že svého času chtěli mocní jeho místo pro někoho úplně jiného. … Upozorňujeme, že ve stejné pozici může být kdykoliv kdokoliv z nás, pokud budeme mlčet,“ prohlásila Bobošíková.„Když jsem byl velvyslancem ve Francii, tak si tehdejší pan prezident Miloš Zeman řekl, že by chtěl post velvyslance ve Francii dát svému kamarádovi, panu (Michelu) Fleischmannovi, který tehdy byl významným představitelem jednoho z českých médií a víceméně si na ministerstvu zahraničí vynutil, aby mě odvolali,“ začal profesor Drulák.

Akademik Drulák působil na postu velvyslance v letech 2017 až 2019. Fleischmann je velvyslancem od roku 2020.

Michel Fleischmann se po roce 1989 vrátil z exilu ve Francii a zpátky ve vlasti se podílel na vzniku rádia Evropa 2. Později řídil také rádio Frekvence 1. Působil také jako poradce Senátu a do francouzštiny přeložil básně Jaroslava Seiferta.

„Odvolali mě po nějakém roce a půl v úřadě, což musím říct, že není v české diplomacii úplně obvyklé. Aby se odvolával velvyslanec, to už musel udělat nějaký velký průšvih. Aby se odvolal velvyslanec jen tak, že někdo jiný chce jeho post, to se do té doby nedělalo. Ten úředník, který to měl na starosti, tak mi tehdy řekl, že prezident Zeman nám bude blokovat všechny velvyslance, dokud mu neuvolníme tu Paříž,“ prozradil Drulák.

Když byl ze svého postu skutečně vyhozen, rozhodl se, že se vrátí na akademickou půdu. Jako vědecký pracovník do Ústavu mezinárodních vztahů, který v minulosti pomáhal spoluutvářet. Jenže časem narazil i tam. Konkrétně kvůli kauze Vrbětice.

„Tam jsem říkal, že oni nám neříkají celou pravdu. Něco nám zatajují. Je tu pár otázek, na které nám nejsou schopni odpovědět. A to se vyloženě na ten Ústav mezinárodních vztahů obrátili z ministerstva zahraničí, aby si mě nějak disciplinovali,“ prozradil Drulák.

Ministerstvo zahraničí je zřizovatelem Ústavu mezinárodních vztahů.

Skončilo to prý více méně přátelským rozhovorem s tehdejším ředitelem ústavu, ve kterém vyjádřil názor, že lze celou situaci ještě nějak ustát. Ministerstvu by prý tehdy stačilo, kdyby mlčel a kdyby se raději vyjadřovali ti experti, kteří říkali věci, které se tehdejší vládě hodily do krámu. Jenže Drulák se takto odmítl zachovat. Je totiž přesvědčen, že akademický pracovník má ve svobodné společnosti mluvit, a to mluvit svobodně.

Jenže pak přišel třetí zásadní zlom, když Drulák vyslovil svůj názor na situaci na Ukrajině.

„Já jsem měl zase trochu jiný pohled na tu Ukrajinu než ten, který byl prezentován a ten tlak na Ústav mezinárodních vztahů z ministerstva zahraničních věcí se znásobil. Znásobil se. Říkali, že není možné, abych takto vystupoval v médiích, kde jsem zase zpochybňoval tu oficiální verzi. Upozorňoval jsem na to, co se v roce 2014 stalo na Majdanu. Na to, že Ukrajina není vojensky připravena, že prakticky není schopna Rusko porazit. Upozorňoval jsem i na americké souvislosti. Na zkorumpovanost Bidenova klanu. Že v podstatě není jen Joe Biden, ale že existuje i jakýsi antiBiden, Hunter Biden, tedy jeho syn, který je zapleten do celé řady špinavých kšeftů na Ukrajině. O tom jsem mluvil a ministerstvo zahraničí se tehdy začalo chovat dost zběsile. To mám jenom z druhé ruky. A ústav mě na žádost ministerstva zahraničí pohnal před etickou komisi. A etická komise řekla, že to, co říkám, je sice na hraně, ale že neporušuju zásady ústavu. Dostal jsem také vytýkací dopisy od ředitele, a to už jsem trochu zbystřil, protože to už může znamenat, že jde člověku o místo. Vytýkací dopis je součástí nějakého procesu. Oni mi vyčítali, že opakuju věci, které říká ruský prezident Vladimir Putin. Ale co když čas od času ten Putin říká pravdu?“ otázal se Drulák.

Profesor Drulák prohlásil, že přicházel do spísemného styku s jedním z náměstků na ministerstvu zahraničí, ale neumí říct, zda tento náměstek jednal samostatně, nebo na pokyn vyšších mést. Drulák je osobně přesvědčen, že šlo o tlak, který vzešel z vyšších míst, konkrétně od pirátského vedení ministerstva. Resort zahraničí ve vládě Petra Fialy (ODS) vede pirát Jan Lipavský. Pak prý dostal další vytýkací dopis a to už si začal hledat advokáta. S pomocí současné senátorky Janou Zwyrtek Hamplovou žaloval vytýkací dopisy. V této větvi prý sice prohráli, ale podle Druláka nic nekončí a hodlá se odvolávat k vyšším instancím, které podle Druláka mohou mít vyšší nadhled.

V obecné rovině konstatoval, že u části akademické obce našel zastání a část akademické obce vyjadřovala názory shodné s ministerstvem. Třetí skupina podle Druláka neříkala nic, aby se její členové sami nedostali do problémů.

Nakonec došlo k reorganizaci Ústavu mezinárodních vztahů a Drulák byl propuštěn. „Musím říct, že jsem to úplně nečekal, protože jsem věděl, že onen ředitel má během pár měsíců skončit, takže jsem nečekal, že si bude špinit ruce něčím takovým,“ poznamenal Drulák. Tento ředitel pak podle Druláka zakotvil v bezpečnostním think-tanku EU, tedy z pohledu Druláka na poměrně prestižním postu. Profesor vyjádřil názor, že tento post dostal, protože byl ochoten tzv. si ušpinit ruce a z ústavu ho vyhodit.

A u soudu se dočkal verdiktu, že výpověď jemu udělená je neplatná. Protože byla profesoru Drulákovi udělena na základě reorganizace, která však nakonec neproběhla.

Dnes prý vzdělává budoucí diplomaty, tam mluví o řemesle diplomata a se svou zkušeností Bobošíkové sdělil, že když se snažíte např. ve Francii říkat některé nepohodlné názory, např. že se integrace migrantů nepovedla, pak tlak, který to vyvolá, bývá podle Druláka větší než ten v Česku.

Přesto se snaží studentům, konkrétně studentům na Západočeské univerzitě v Plzni popisovat i to, co říká tzv. realistická škola v popisu mezinárodních vztahů, která se staví kriticky k současnému americkému i evropskému popisu situace na Ukrajině.

Posteskl si, že v dnešní společnosti se opět objevují konzumenti „těch správných médií, jako je Respekt nebo Česká televize. Tak jak pak nemají mít vymytou hlavu?“ otázal se Drulák.

Profesor upozornil, že v rámci diskuse je třeba vést studenty k tomu, aby naslouchali i jiným názorům. Podle Druláka je naprosto zásadní o svobodu bojovat neustále. Jinak totiž hrozí, že o svobodu přijdeme.

Více ve videu:

Zdroj: YouTube Aby bylo jasno / parlamentnilisty.cz / InfoVojna