Pro arm. gen. Petra Pavla, t.č. prezidenta České republiky:
Deník N uvedl ve své reportáži, že na nádraží v Kyjevě účinkovala Hudba Hradní stáže České republiky spolu s prezidentským orchestrem Ukrajinské republiky.
Z nepochopitelných důvodů byla jako rekvizita vyvěšena československá vlajka, dle Deníku N potřísněna krví zastřelených z pohnutých srpnových dnů roku 1968.
Jsem přímým účastníkem těchto událostí, sám jsem se aktivně účastnil odporu proti okupačním vojskům ve Vinohradské ulici a v prostoru u sv. Václava zapálil jeden sovětský tank.
Z vyšetřování mj. vyplynulo, že dotyčný stroj se později nacházel v GO v Kyjevě. Jaká náhoda.
Viděl jsem raněné a mrtvé spoluobčany, pro které byl odpor proti násilnému obsazení skutečným vlasteneckým činem, občanskou povinností bránit svojí zem.
I já jsem to tak cítil, protože vlastenectví nerozlišuje, jakou barvu mají ti, kteří se prohání s ostře nabitými zbraněmi ulicemi měst a vesnic a vnucují svojí vůli.
Tak to cítila většina tehdejší společnosti.
Mám za sebou roky kriminálu za přípravu rozvracení republiky, protože jsem se s tím stavem, který nám byl vnucený, nechtěl smířit. Jsem jeden z těch prvních signatářů Charty 77, kde jsem se aktivně zapojil. Po dalším zadržení, kdy mi hrozilo další mnohaleté vězení, jsem byl nucený emigrovat. Emigrace nebyla pro mne přestávkou v odporu, jen jiným způsobem, jak v odporu aktivně pokračovat, a to celou dobu až do onoho roku 1989.
Zatímco Vy jste absolvoval elitní školy v privilegovaném postavení komunisty a vojáka z povolání, stál já na opačné straně barikády.
Podle Wikipedie: jste byl příslušníkem Zpravodajské správy Generálního štábu.[12] V posudku k propůjčení medaile Za službu vlasti roku 1988 byl hodnocen jako třídně uvědomělý a politicky vyspělý, napomáhající prosazovat vedoucí úlohu komunistické strany mezi podřízenými, dobře zabezpečující bojovou pohotovost jednotky a odvádějící „vytrvalou, obětavou a příkladnou práci“.
Vy jste nebyl jen v postavení vojáka, který v tehdejším pojetí „sloužil vlasti“. Vy jste patřil k těm nejpevnějším, kteří by na rozkaz eliminovali všechny, i nevojáckým způsobem, kteří by se odvážili postavit proti režimu. Na to jste byl cvičený.
Rozhodnutím vyslat Hudby Hradní stráže v kombinaci s dotyčnou vlajkou, jste zároveň vystavením vlajky údajně zbrocené krví obětí invaze v roce 1968 ve státě, který měl lví podíl na invazi vojsk Varšavské smlouvy, ponížil všechny ty oběti a všechny občany, kterým tato invaze těžce zamíchala životními osudy. Nejen ty.
Nedílnou součástí uznávané suverenity státu je jeho vážnost na mezinárodním poli. Tuto vážnost jste svým rozhodnutím účastnit se na obskurní nevládní akci s rekvizitou zakrvácené státní vlajky jednotkou Hradní stráže, velmi silně narušil.
Z hlediska vyššího principu mravního, pokud význam tohoto imperativu chápete, Vás vyzývám, abyste abdikoval na post prezidenta České republiky.
Otto Černý
