fbpx
- Reklama -
KomentáreIlona Švihlíková: Konec dolarové dominance o kousek blíže?

Ilona Švihlíková: Konec dolarové dominance o kousek blíže?

-

Ilona Švihlíková: Konec dolarové dominance o kousek blíže?

Málokteré téma je tak čtenářsky atraktivní jako postavení amerického dolaru ve světové ekonomice. Když jsem ještě se svými knihami objížděla republiku, na téměř každém místě v rámci diskuse padl dotaz „jak dlouho ještě bude dolar hlavní mocenskou pákou USA“.

- reklama -

Je potřeba si uvědomit, že dolarová dominance má své hluboké důvody v poválečném uspořádání, zejména v Brettonwoodském systému (o kterém jsem psala např. zde). Historicky vzato byly světové měny spjaty s tím, že náležely obchodním velmocem, což by ovšem v dnešní době byl argument pro Čínu a její jüan, nikoliv pro americký dolar.

Americký dolar si stále drží dominantní pozice téměř ve všech tzv. dimenzích internacionality. Nejde „jen“ o platby v mezinárodním obchodě, ale také využívání dolaru na burze, při emisi cenných papírů, kótování primárních komodit, zejména ropy, zavěšování při používání fixního měnového kurzu, při transakcích jako jsou fúze a akvizice a samozřejmě jako součást devizových rezerv bank atd. Toto masivní používání dolaru, spolu s celou Američany ovládanou finanční infrastrukturou, vytvořilo prostor pro používání amerického dolaru jako hlavní sankční zbraně. Jenže, kdo s čím zachází, s tím také schází.

Ilustračná snímka: www.pixabay.com

Protože USA aktuálně uvalují sankce na jednu desetinu zemí světa (!), není divu, že se stále více zemí snaží takříkajíc „hedgeovat“, neboli bránit proti nadměrnému využívání amerického dolaru. Aplikace sankcí na Rusko toho budiž jasný příkladem.

Už na jaře velkou pozornost vzbudili Saúdové, kteří začali uvažovat nahlas o tom, že by za ropu směřovanou do Číny akceptovali čínský jüan. Je možné považovat tuto úvahu za snahu Saúdů na sebe upozornit a dát najevo americké administrativě, že si přejí jiný styl chování, jemně řečeno. Může to být ale i velmi racionální úvaha, která by ovšem měla hluboké důsledky. Dopady tohoto kroku by přispěly k dalšímu rozvratu současné světové ekonomiky, podobně jako tak činí konflikt na Ukrajině.

Další vývoj ukáže také plánovaná návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Saúdské Arábii.

Pokud by se Saúdové skutečně rozhodli prodávat ropu do Číny za jüany, byl by to významný signál pro další producenty v rámci OPEC, ale také pro další významné exportéry primárních komodit. Koneckonců ropa stále slouží jako primus inter pares mezi primárními komoditami.

Proč by to byla velká změna?

Zaprvé, významně by se snížila možnost USA vyhrožovat kdekomu zneužitím pozice amerického dolaru. Země, které se obávají sankcí, což může být kdokoliv (ano, včetně tzv. vazalů), by získaly lepší obranyschopnost, chcete-li odolnost vůči snaze USA bojovat za svou hegemonii. Oslabení „kontroly“ USA by nutně vedlo i k více samostatné zahraniční politice, u těch, které na to mají odvahu a nejsou vazaly (což není případ ČR, že).

Zadruhé, a to je snad ještě důležitější, USA by přišly o tu krásnou možnost tisknout si papír a získávat za něj reálné statky a služby. Možnost pokrývat deficit běžného účtu ve vlastní měně je neskutečné privilegium, kterého USA plně využívají (kdo jiný by mohl tak dlouho provozovat dvojí masivní deficit jak rozpočtu, tak běžného účtu?). Bez tohoto privilegia by se americká ekonomika dostala do značných problémů, protože by za to, co dováží, musela platit něčím reálným, ne jen papírem. Ekonomická krize spolu s krizí dluhovou by se stala realitou. Tento scénář není aktuálně na stole, protože změna na pozici internacionální měny může trvat delší dobu, ale významné dopady bude mít už jen zeslabení dominance dolaru (minimálně v kredibilitě dolaru). Tedy i snížení světové poptávky po americkém dolaru se nutně projeví na americké ekonomice.

Kritici jistě namítnou, že Čína je již delší dobu a s velkým náskokem hlavním obchodníkem světa (což není překvapivé, když si uvědomíme, že na území Číny se nachází asi třetina produkčních kapacit zpracovatelského průmyslu světa, včetně fotovoltaiky, včetně hliníkáren a rafinace mědi), ale ve finanční sféře není liberalizovanou ekonomikou, jüan není plně směnitelný. Celkově je otázka, jestli je Čína připravená na to, aby v této době prosazovala jüan jako hlavní světovou měnu. Nabízí se tedy posilovat, k čemuž mohou pomoci struktury BRICS, bilaterální obchod v jüanech. Zejména tam, kde Čína např. odebírá ropu a může zemi nabídnout své zboží (což je přesně případ vztahu Čína – Saúdská Arábie) je vhodné jüan použít. Na těchto rozvíjejících se bilaterálních obchodech se bude ukazovat, do jaké míry je na Čínu spoleh, jak je stabilní její ekonomika a její hospodářská politika. Podle toho by se pak jüan mohl stát stále atraktivnější alternativou k hrozícímu dolaru. Více světových měn by navíc mohlo mít na světovou ekonomiku stabilizující efekt.

V EU si ale se změnou světové ekonomiky nemusíme dělat starosti. I když se ECB podaří podržet nesourodou eurozónu pohromadě (na což bych si opravdu nevsadila), tak EU se rozhodla, že prohloubí svou závislost na USA. Její sebedestruktivní politika z ní činí nesamostatný, krachující region, který se svou hloupostí připraví o průmyslovou základnu a přetvoří se ve skanzen pro asijské turisty. Brave new world na dohled.

(Text uverejňujeme v spolupráci s českým webovým časopisom !Argument)

Zdroj: noveslovo.sk

spot_imgspot_img

Bulletín - Veci verejné

Odoberajte prehľadný sumár článkov - 1x týždenne

1 COMMENT

  1. Rubeľ je kryty komoditami, juan vykonom cinskej ekonomiky a dolar je krytý silou US Army. Len euro nie je kryte nicim, resp. len demenciou vedenia EU a preto to s nim aj tak vyzera.

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Reklama -

Mohlo by Vás zaujímaťČLÁNKY
Odporúčane pre Vás