fbpx
- Reklama -
KomentáreEkonómka doc. Ilona Švihlíková: Ruskú ropu? Nie, radšej stagfláciu

Ekonómka doc. Ilona Švihlíková: Ruskú ropu? Nie, radšej stagfláciu

-

Ekonómka doc. Ilona Švihlíková: Ruskú ropu? Nie, radšej stagfláciu

Vážení čitatelia,

neustále sa snažíme zlepšovať sa a prinášať vám čoraz väčšie množstvo kvalitnejších informácií. Prednedávnom sme pridali spravodajstvo z regiónov, od júna však pripravujeme podstatne zásadnejšiu zmenu - pravidelné podcasty na rôzne témy, ktoré sa týkajú našej spoločnosti (ekonomika, investigatíva – vyšetrovacia žurnalistika, kultúra) či aktuálne podcasty o našej spoločnosti so zaujímavými hosťami.

Bez vašej podpory to však nebude možné. Potrebujeme technicky vybudovať podcastové štúdio a vybudovať tím pravidelných spolupracovníkov, ktorí budú pre Vás podcasty pripravovať. Zvážte teda možnosť podpory našej práce podľa vašich možností, odmeníme sa Vám kvalitným a nezávislým obsahom.

Podporte nás pravidelnou čiastkou 4, 6 či 10 eur mesačne na č. účtu:


IBAN: SK72 8330 0000 0028 0108 6712

Ilona Švihlíková píše o rizicích a nedomyšlených důsledcích, které západní sankce proti Rusku představují pro samotné západní ekonomiky.

- reklama -

EU pokračuje ve své zásadové politice vůči Rusku. Dalším krokem k „odpojení se“ se na evropském summitu stalo embargo na ruskou ropu. Cílem je prý, co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby změnilo svou politiku. Nu, kdyby se EU obtěžovala něčím jako analytická práce (otázka je, jestli to pod vedením eurokomisařky Jourové nebude trestný čin), tak by zjistila, že sankce sice poškozují subjekt (nebo celou zemi), proti které jsou namířeny, ale jen zřídkakdy mění chování subjektu. Spíše naopak, chování subjektu (vlády dané země) se sankcemi utvrzuje.

Poznámka o tom, že odpojením se od ruské ropy se sníží ruské příjmy pro „financování válečné mašinérie“ by byla obzvláště komická, kdyby ovšem tato politika neměla vážné dopady na socioekonomickou situaci zemí EU.

Stagflace je pojem, který zaznívá od ekonomů, centrálních bankéřů. V takové intenzitě jsme se s ním naposledy setkali v problémových 70. letech 20. století. Stagflace je spojení dvou negativních ekonomických jevů – ekonomické stagnace a inflace. Pro další prognózy k inflačnímu vývoji jsou důležitá inflační očekávání. Pokud např. dojde k velkému (strukturálnímu) ekonomickému šoku, pak se mohou inflační očekávání ve společnosti usídlit na dlouhou dobu.

Odpojení se od ruské ropy může být jedním z takových šoků. I když pravda, situace u plynu je podstatně horší (tam náhrada není možná vůbec, leda si ideologové vykouzlí navíc tak kolem 40 nových tankerů na LNG a k tomu ještě zkapalňovací kapacity v Íránu), přeci jen se jedná o manévr, který bude mít na EU významné dopady. Domnívám se, že dopady na EU budou podstatně horší než na Ruskou federaci, která nebude mít moc velký problém najít alternativní trhy.

EU bude stát před úkolem nahradit ruskou ropu z jiných zdrojů a to tak, aby zároveň vyřešila nesmírně obtížný problém logistiky – zajištění dostatečných dodávek, tankerů a také rafinérských kapacit. Celý tento rébus sice je (teoreticky) řešitelný, ale je vysoce pravděpodobné, že i vzhledem k nyní napjaté situaci na ropném trhu, povede k dlouhodobému zvýšení cen ropy. EU si tedy svou ideologickou „pevností“ sama sobě zvyšuje cenu ropy, přičemž jako surovinově chudý region a zároveň region závislý na dovozu různých komodit, provádí pozoruhodnou autodestrukci v přímém přenosu (nelze si nevzpomenout na cimrmanovské „trestání učitele učitelem“).

Zatímco EU se bude potýkat se zajištěním dodávek, s jejich nestabilitou a s celým řízením takové operace, pak se Rusko bude radovat z dlouhodobě vyšších cen ropy. I když by pak svou ropu prodávalo s určitým diskontem, budou pro něj ceny pořád podstatně výhodnější, než byly před rokem. Představa, že tato politika „odrovná“ Ruskou federaci je absurdní, mnohem spíše přispěje k dalším ekonomickým těžkostem v EU.

Na cenu „blbce v EU“ protentokrát ovšem aspiruje nikoliv ČR (výjimečně), ale Slovensko, u něhož hrozízničení firmy Slovnaft. Inu, odhodlání boje za Ukrajinu nezná mezí…

Již nyní je trh ropy tzv. tight (těsný), což znamená, že poptávka a nabídka se jen tak tak kryjí. Klíčovými faktory, které „uklidňují“ trh jsou stabilita, vysoký stav zásobníků, a disponibilní volná kapacita klíčových zemí (zejména Saúdské Arábie). O stabilitě nemůže být vzhledem k masivnímu přeorientování dodávek ani řeči, přidejme k tomu, že různé rafinérie zpracovávají různé typy ropy. Zásobníky jsou dle Mezinárodní energetické agentury (IEA) na nízké úrovni, nejnižší od roku 2014. Volná kapacita, jak jsem již psala, by dokázala stěží vykompenzovat ruský výpadek z EU (pokud by za něj nebylo možné najít na trhu náhradu). Pak bychom se nutně museli spoléhat na to, že ochotně zaskočí Írán (a rychlé navýší těžbu), Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Venezuela.

V situaci těsného ropného trhu je trh citlivý na sebemenší narušení, od hurikánů po údržbu významného ropovodu, či výpadku rafinérských kapacit. Na straně poptávky je samozřejmě významná sezónnost (letní dovolené), ale také ekonomická, či spíše pandemická situace v Číně.

Odborný server Oilprice.com situaci interpretuje tak, že EU se rozhodla škrtnout 90 % dodávek z Ruska do konce tohoto roku. Načasování je vždy velmi důležité pro jakoukoliv relevantní analýzu. Embargo na dodávky přichází v době, kdy je sezónně zvýšená poptávka (dovolené EU a USA), kdy Čína pomalu uvolňuje svá přísná opatření proti covidu a kdy je nabídka ropy velmi omezená.

I proto je přání otcem myšlenky předpokládat, že v situaci, kdy je odhadovaná světová poptávka na 100 milionech barelů za den, bude „ruská ropa marně bloudit světem“ a nenajde zákazníky.

Ředitel IEA Fatih Birol navíc vydal varování, že situace je horší než v 70. letech, neboť ropné šoky zůstaly omezeny na ropu. Dnes zažíváme problémy nejen s ropou, ale i se zemním plynem a elektřinou. Zajímavé je, že mimo naše média prošla zpráva, kdy Birol varuje, že Evropa se vystavuje velkému riziku nedostatku benzínu a dieselu v letních měsících! Birol také upozornil na závažnou situaci rafinérií, jejichž kapacita je omezena i kvůli tomu, že Západ přestal dovážet ruské VGO (vaccum gas oil), který je potřeba k rafinaci surové ropy.

OPEC+ se na poslední schůzce dohodl na zvýšení těžby o necelých 0,7 mb/d (což není ani jedno procento světové denní spotřeby). Jeho oficiální prohlášení to vysvětluje sezónními vlivy a otevíráním ekonomik po uzávěrách.

Toto navýšení (od července) je dosti skrovné, navíc podle poslední dohody má být navýšení rovnoměrně rozpočítáno na členské země, tedy včetně Ruské federace. Nadšené hýkání nad tím, že OPEC „hraje se Západem“ tedy prozatím nemá opodstatnění. Ceny hlavního ropného standardu Brent na chvíli klesly, ale na konci týdny vzhledem ke zprávám o rekordních poklesech ropných zásob zase vylezly zpět, k téměř 120 dolarům za barel.

Další důležitá setkání OPEC a OPEC+ (kam nepatří jen Rusko, ale také např. Kazachstán či Mexiko) se budou konat v červnu. Je jasné, že americký tlak bude směřovat na Saúdy a SAE k tomu, aby těžily na své maximum a využily svou volnou kapacitu (vedle Íránu jediná významnější světová volná kapacita). Uvidíme také, co znamenají zvěsti o „suspendování Ruska“ – je možné, že se jedná o výjimku, jako měl dříve Irák, kdy nepodléhal kvótám a mohl těžit, kolik byl schopen.

Nelze vyloučit, že nějaké bruselského génia pod americkým vlivem napadne, že by bylo vhodné, aby ruskou ropu nebral nikdo (tj. aby na případné zahraniční odběratele byly uvaleny extrateritoriální sankce). Za současné situace je snadné si udělat základní propočty – globálně nelze ruskou ropu vůbec nahradit, ani součtem všech zemí s volnou kapacitou (pořád předpokládáme, že „poslechnou“, a budou ji chtít využít).

Ovšem úvahy o tom, že by byl takovýto krok zaveden, znamená extrémní znejistění trhů, neboť nedostatek ropy v našem fosilním světě, je prostě krize (a hladomor). Chytřejší země si uvědomují, že by bylo moudré se chránit před těmi, kteří si pořád myslí, že tvoří „mezinárodní společenství“ (ze kterého chronicky vypadává téměř celá Asie, Afrika a Latinská Amerika) a mohou svou „vůli“ vnutit všem. Inu, jak ukazuje přijímání sankcí proti Rusku, očividně nemohou. Ale vyhýbat se americkým bankám a platbám v dolarech (a přejít např. na jüan) se může jevit jako obranný krok, který má ovšem potenciál naprosto změnit světový ekonomický systém a zničit dosavadní dolarovou dominanci.

Tolik k tématu, koho vlastně poškozují sankce…

Zdroj: casopisargument.cz

Bulletín - Veci verejné

Odoberajte prehľadný sumár článkov - 1x týždenne

2 COMMENTS

    • Zišlo by sa prečítať aj článok, nielen titulok, ktorý je ironický vo vzťahu k dementom v EÚ…

LEAVE A REPLY

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Reklama -

Mohlo by Vás zaujímaťČLÁNKY
Odporúčane pre Vás