„Německo si zvolilo mix obnovitelných zdrojů, kde pravděpodobně doufali, že budou schopni získat určitý náskok v oblasti nových technologií, které s tím souvisí. Jako stabilizér energetické soustavy jim zbyl zemní plyn, protože když odmítnete jádro a uhlí, tak vám zbyde jen zemní plyn. Zemní plyn má navíc obrovské množství výhod tedy zejména ten konvenční zemní plyn, protože ze všech fosilních paliv je nejméně zatěžující pro životní prostředí a dokáže výborně vyrovnávat výkyvy energetické soustavy. Vyrovnává je dokonce lépe než-li jaderné elektrárny, takže z tohoto hlediska byl jejich výběr velice logický. Když se Němci podívali, kde zemní plyn je, tak viděli Rusko, protože Rusko má největší rezervy zemního plynu na světě, takže je nutně napadlo toto řešení. Tlak proti dostavění NordStream 2 byl veden zejména ze Spojených států. Tehdy to byl ještě prezident Trump, kdy víme, že se začaly uvalovat sankce i na evropské firmy, které se podílely technologicky na dostavbě plynovodu NordStream 2. Řada zemí je nyní donucena investovat a stavět infrastrukturu na LNG, což je samozřejmě velice nákladné a musí poptávat LNG po světě, což mimo jiné znamená odbyt pro Spojené státy a další země, protože kapacita Spojených států není tak velká, aby došlo k nahrazení výpadku plynu z Ruska. Vede to nutně k tomu, že potřebujete investovat, ale zkapalněný zemní plyn je drahý a podstatně dražší než-li ten konvenční. Těžba zemního plynu ve Spojených státech je ekologicky extrémně náročná nebo chcete-li špinavá. Celá ekologická stopa těžby zkapalněného zemního plynu je obrovská, takže pálení uhlí je lepší. Toto nemá co dělat s geopolitikou. Tohle je fakt, že těžba frakováním, tak to nemá žádné přínosy pro životní prostředí.“ říká v důležité části diskuze ekonomika doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.
„Pokud se rozhoduje v místě, tak mám potom možnost alespoň některé záležitosti více ovlivnit. Pokud tu možnost nemám, tak se celý demokratický proces vyprazdňuje a stává se zbytečným a drahým rituálem. Lokální ekonomika má nejen dopady ekonomické z hlediska odolnosti velice pozitivní pro společnost, ale má také pozitivní enviromentálnf dopady, ale je to také jedna pomoc na posílení demokracie, aby volba lidí měla vliv, aby to nebyl jen vyprázdněný proces,“ říká doc.Ing.Ilona Švihlíková, Ph.D. při veřejné diskuzi Inovace Republiky. VÍCE V PRVNÍ ČÁSTI ROZHOVORU.
Viac vo videu:
Zdroj: Inovace Republiky, Youtube