Dnešní Trikolora  si vybírá  mezi povícero  tématy.

V  české a  já rovnou dodávám – méně podstatné  části, se nabízí nová důkazní pozice kolem  Babiše  a jeho průšvihu jménem  Čapí  hnízdo a  vůbec  dění kolem něj.  Ty  slušivé erární tepláčky    má  stále  a stále blíže na  dosah. A to nejen proto, že  jak jsem  už  dávno a  dávno předpověděl, uniklé podklady   jeho dříve  financující  banky  HBSC mu  nakonec  zlámou  vaz, pokud jsme  ještě  aspoň  formálně  právní stát, ale protože po něm  jde  Brusel.  Tím nemyslím rezoluci  Evropského parlamentu, ale  úplně  jiné  skutečnosti.   Prostě a dobře – Babiš  bojuje  o svobodu a  svoje  byznysimperium.  Není  divu, že  skončil v péči lékařů. Ale Babiše  tentokráte necháme  stranou.  Určitě  se  v dohledné době k němu a jeho kauzám ještě  dostaneme a hodně podrobně.

Ale za pozornost stojí další české špeky. Určitě takový  polský důl Turow  a dění, či nedění kolem něj! Tohle  je  skutečně  vysoká hra. Která mnohé ukazuje. Jak o  V4, tak o EU, ale především  o nás  samých. Tady  v Česku!

Co  návštěva  bývalého velitele pozemních  sil  NATO v  Evropě generála v.v.  Bena  Hodgese?!  Ta jaksi  zůstala  stranou zájmu   komentářů. Až na  pár  rozhovorů, které jsou  nedostupné, protože  jsou součástí placeného obsahu medií?  Jde o opravdu o  třeskutá  sdělení, která by  neměla  zapadnout nepovšimnuta!

Nakonec  jsme si vybrali ten Turow.  Ne, že by  představoval  větší kauzu než   Hodges, ale přeci jen  – je  to aktuální  reálný a velký problém evropského významu. To jednak. A je tu ještě  vedlejší důvod – jde o bytostně  české  téma. A  Roman  se tentokráte  asi zapojí o něco později než obvykle. Hned  jak se  dnes  vrátí z cest. A  kdyby  se otevřel Hodges, jistě  by  si  k tomu rád  řekl své. Ten Turow jej sotva  bude nějak moc  mrzet. Takže  Turow.

Tím se dostáváme  k slovenské a řekněme  si -zcela  dominantní  části. Dvě  témata  vyčnívají nad  zbytkem – rozhodnutí  NS o vrácení  kauzy  Kuciak do Pezinku  a snaha  o odvolání ministra  vnitra Mikulce.

Mně  přijde jako  významnější  ten Kuciak, Roman upřednostňuje Mikulce. Obojí  je pro Slovensko velkou pohromou. A kdyby česká  eurokomisařka  Jourová, za  níž se hluboce  stydím a omlouvám, že  takovouhle  mluvící  barbínu  ČR /vlastně  Babiš  se Zemanem/  vyslala  do Bruselu, konala  co má, když  už  dělá  toho evropského inkvizotora a  drába ohledně  tzv. právního státu, pak  by  Slovensko, už  od  smrti generála Lučanského, o  současných  skandálech nemluvě,  čelilo minimálně  stejným  unijním procedurám  jako Polsko nebo Maďarsko. Leč  neděje se  tak. Snadno uhodneme, proč  se jinak měří Orbánovi a jinak Matovičovi, eh omlouvám se -Hegerovi.

Zdroj: Slobodný vysielač